Plánovaná výstavba kostela v Těrlicku
Pohleďte kolem sebe,
jakou krásu přírody obdařil Pán Bůh naši zem.
Nezapomeňte při tom, že ten,
který řídí chod života na naší modré planetě a celého vesmíru,
chce být také blízko vás ve svém svatostánku,
aby žehnal vaší práci, žehnal a posvěcoval vaše rodiny.
Těrlicko mělo svůj kostel od roku 1772. Byl postaven v údolí v centru obce, v barokním stylu s kapacitou okolo 400 lidí. Kapacita kostela svědčila o tom, že zde víra v Boha v této době měla hluboko zapuštěné kořeny. Po 190 letech byl kostel zdemolován a v roce 1962 odstřelen, aby uvolnil místo pro výstavbu vodní nádrže na řece Stonávce. Pro mnoho věřících lidí to byla obrovská duševní rána, pro malou část vítězství. Řada věřících našla své útočiště do té doby filiálním kostele Na Kostelci, kde byla převezena část zachráněných památek, část věřících začala navštěvovat kostely okolních farností. Došlo k rozdělení křesťanské obce.
Snahou věřících občanů Těrlicka bylo postavit nový kostel. Pro výstavbu byly v minulosti podniknuty několikeré pokusy.
První pokus věřících občanů Těrlicka byl iniciován v roce 1968, který však ztroskotal po nástupu „politické normalizace“, kdy bylo výstavbě nového kostela úředně zabráněno. Druhý pokus věřících došel po Sametové revoluci začátkem 90. let. Byla vyhlášena veřejná soutěž obecního úřadu, ale k výstavbě kostela nedošlo kvůli nejednotnosti názorů, kde by budoucí kostel měl stát.
Třetí pokus o výstavbu nového kostela je datován kolem r. 2000 za trvání duchovního správce P. Miloslava Gandery, kdy se dala dohromady skupina lidí, pracujících ve farní radě. Byl založen samostatný stavební účet, na který se od této doby shromažďovaly pouze peníze určené pro výstavbu nového kostela. Jedna skupina lidí chtěla postavit kostel v místě obecního hřbitova na konci obce. Měla to být stavba velkého kostela, ve kterém kromě vlastních duchovních prostor měly být i prostory z malé části připomínající další duchovní činnost obce.
Druhou skupinu lidí hlavně po odchodu P. Gandery začala zajímat jiná myšlenka. Příchodem Duchovního správce P. Miroslava Brutkovského a přispění P. Klisze se zrodila myšlenka postavit kostel v jiném duchu. Pojat myšlenku stavby kostela jako stavbu „Duchovního centra“, kde by zařízení sloužilo nejen ke konání nedělních bohoslužeb, ale bylo by určeno také pro setkání věřící mládeže, ke schůzkám Skautů, k charitě, pro schólu, mohly se zde konat koncerty apod. Tedy ke stavbě, která by měla za cíl duchovní obnovu, vzdělání a povznesení křesťanské činnosti obce. Umístění stavby mělo být situováno do centra obce.
Přes veškeré výhrady a připomínky si myslíme, že je správné postavit v obci Duchovní centrum, které by bylo postaveno v centru. Proč do centra obce? Protože kostel byl v dávné minulosti postaven v centru a myslíme si, že má být i dnes součástí obce, tak jak je její součástí obecní úřad, škola, obchody nebo hospoda. Navíc chceme postavit Duchovní centrum na farním pozemku, který byl získán výměnou pozemku v druhém pokusu o výstavbu kostela v Těrlicku. Tuto stavbu bychom rádi nazvali „Duchovní centrum Nejsvětější Trojice v Těrlicku“ na památku původního kostela.
Asi bychom ještě rádi řekli něco o potřebě kostela v naší obci. Mše svaté se začaly v Těrlicku znova sloužit za P. Miloslava Gandery v Domově důchodců a za působení P. Miroslava Brutkovského se přestěhovaly do Nové školy, kde se v současné době stále scházíme na středeční a nedělní bohoslužbě s P. Jiřím Sedláčkem. Asi všichni cítíme, že to není ono. Máme sice relativně pěkné prostředí, teplo a střechu nad hlavou, ale nescházíme se v posvěcené stavbě, která nebyla určena jako kostel. Duchovní úroveň křesťanské obce se začala těmito bohoslužbami zvedat. Někdo snad řekne, že pro střední a starší generaci toto bude stačit. Nestačí, i my toužíme slyšet slovo boží v posvěcené stavbě. Naše mladá generace by ráda slyšela slovo boží jinak, více. Vidíme to ve svých rodinách. Mládež potřebuje křesťanské společenství pro svůj duchovní růst. Toto se může uskutečnit jen v kostele. Hlavně na těchto myšlenkách bychom rádi postavili naše plány. Na těch, kteří budou pokračovat. Předpokládáme také, že postavením duchovního centra dojde k lepší semknutosti křesťanské obce, která byla před léty rozbita.
Stavba Duchovního centra, její návrh si vyžádal již několik řešení, které vždy nevedly k řešení, které by bylo v souladu s našimi představami. Poslední výběrové řízení proběhlo v roce 2010. Pro stavbu Duchovního centra bylo požádáno více firem.
P. Jiří Sedláček a stavební komise ve složení Jiří Valíček, Jaromír Žvak, Marie Smigová provedli výběr – doporučení nejlepší studie.
Následně byly projekty předány umělecké komisi biskupství. Rozhodnutí umělecké komise biskupství bylo totožné a písemně potvrdilo náš návrh.
Vítězným návrhem byla studie firmy ATELIER ŠTĚPÁN s.r.o. - ing. arch. Marka Štěpána, jehož návrh je zobrazen na následujících obrázcích. V současné době je projekční organizací zpracováván realizační projekt stavby, který bude následně odsouhlasen biskupstvím a bude zahájeno územní řízení.
jakou krásu přírody obdařil Pán Bůh naši zem.
Nezapomeňte při tom, že ten,
který řídí chod života na naší modré planetě a celého vesmíru,
chce být také blízko vás ve svém svatostánku,
aby žehnal vaší práci, žehnal a posvěcoval vaše rodiny.
Těrlicko mělo svůj kostel od roku 1772. Byl postaven v údolí v centru obce, v barokním stylu s kapacitou okolo 400 lidí. Kapacita kostela svědčila o tom, že zde víra v Boha v této době měla hluboko zapuštěné kořeny. Po 190 letech byl kostel zdemolován a v roce 1962 odstřelen, aby uvolnil místo pro výstavbu vodní nádrže na řece Stonávce. Pro mnoho věřících lidí to byla obrovská duševní rána, pro malou část vítězství. Řada věřících našla své útočiště do té doby filiálním kostele Na Kostelci, kde byla převezena část zachráněných památek, část věřících začala navštěvovat kostely okolních farností. Došlo k rozdělení křesťanské obce.
Snahou věřících občanů Těrlicka bylo postavit nový kostel. Pro výstavbu byly v minulosti podniknuty několikeré pokusy.
První pokus věřících občanů Těrlicka byl iniciován v roce 1968, který však ztroskotal po nástupu „politické normalizace“, kdy bylo výstavbě nového kostela úředně zabráněno. Druhý pokus věřících došel po Sametové revoluci začátkem 90. let. Byla vyhlášena veřejná soutěž obecního úřadu, ale k výstavbě kostela nedošlo kvůli nejednotnosti názorů, kde by budoucí kostel měl stát.
Třetí pokus o výstavbu nového kostela je datován kolem r. 2000 za trvání duchovního správce P. Miloslava Gandery, kdy se dala dohromady skupina lidí, pracujících ve farní radě. Byl založen samostatný stavební účet, na který se od této doby shromažďovaly pouze peníze určené pro výstavbu nového kostela. Jedna skupina lidí chtěla postavit kostel v místě obecního hřbitova na konci obce. Měla to být stavba velkého kostela, ve kterém kromě vlastních duchovních prostor měly být i prostory z malé části připomínající další duchovní činnost obce.
Druhou skupinu lidí hlavně po odchodu P. Gandery začala zajímat jiná myšlenka. Příchodem Duchovního správce P. Miroslava Brutkovského a přispění P. Klisze se zrodila myšlenka postavit kostel v jiném duchu. Pojat myšlenku stavby kostela jako stavbu „Duchovního centra“, kde by zařízení sloužilo nejen ke konání nedělních bohoslužeb, ale bylo by určeno také pro setkání věřící mládeže, ke schůzkám Skautů, k charitě, pro schólu, mohly se zde konat koncerty apod. Tedy ke stavbě, která by měla za cíl duchovní obnovu, vzdělání a povznesení křesťanské činnosti obce. Umístění stavby mělo být situováno do centra obce.
Přes veškeré výhrady a připomínky si myslíme, že je správné postavit v obci Duchovní centrum, které by bylo postaveno v centru. Proč do centra obce? Protože kostel byl v dávné minulosti postaven v centru a myslíme si, že má být i dnes součástí obce, tak jak je její součástí obecní úřad, škola, obchody nebo hospoda. Navíc chceme postavit Duchovní centrum na farním pozemku, který byl získán výměnou pozemku v druhém pokusu o výstavbu kostela v Těrlicku. Tuto stavbu bychom rádi nazvali „Duchovní centrum Nejsvětější Trojice v Těrlicku“ na památku původního kostela.
Asi bychom ještě rádi řekli něco o potřebě kostela v naší obci. Mše svaté se začaly v Těrlicku znova sloužit za P. Miloslava Gandery v Domově důchodců a za působení P. Miroslava Brutkovského se přestěhovaly do Nové školy, kde se v současné době stále scházíme na středeční a nedělní bohoslužbě s P. Jiřím Sedláčkem. Asi všichni cítíme, že to není ono. Máme sice relativně pěkné prostředí, teplo a střechu nad hlavou, ale nescházíme se v posvěcené stavbě, která nebyla určena jako kostel. Duchovní úroveň křesťanské obce se začala těmito bohoslužbami zvedat. Někdo snad řekne, že pro střední a starší generaci toto bude stačit. Nestačí, i my toužíme slyšet slovo boží v posvěcené stavbě. Naše mladá generace by ráda slyšela slovo boží jinak, více. Vidíme to ve svých rodinách. Mládež potřebuje křesťanské společenství pro svůj duchovní růst. Toto se může uskutečnit jen v kostele. Hlavně na těchto myšlenkách bychom rádi postavili naše plány. Na těch, kteří budou pokračovat. Předpokládáme také, že postavením duchovního centra dojde k lepší semknutosti křesťanské obce, která byla před léty rozbita.
Stavba Duchovního centra, její návrh si vyžádal již několik řešení, které vždy nevedly k řešení, které by bylo v souladu s našimi představami. Poslední výběrové řízení proběhlo v roce 2010. Pro stavbu Duchovního centra bylo požádáno více firem.
P. Jiří Sedláček a stavební komise ve složení Jiří Valíček, Jaromír Žvak, Marie Smigová provedli výběr – doporučení nejlepší studie.
Následně byly projekty předány umělecké komisi biskupství. Rozhodnutí umělecké komise biskupství bylo totožné a písemně potvrdilo náš návrh.
Vítězným návrhem byla studie firmy ATELIER ŠTĚPÁN s.r.o. - ing. arch. Marka Štěpána, jehož návrh je zobrazen na následujících obrázcích. V současné době je projekční organizací zpracováván realizační projekt stavby, který bude následně odsouhlasen biskupstvím a bude zahájeno územní řízení.
